Nádraží Kladno
Nádraží bylo založeno v roce 1855 v rámci provozu tehdejší Buštěhradské dráhy. V závěru druhé světové války bylo poškozeno při americkém náletu. V současné době probíhá rekonstrukce stanice, a to v souvislosti s budováním rychlodráhy Praha – Letiště Václava Havla – Kladno.
MATEJ AL–ALI (*1985, Bardejov, Slovensko) studoval v letech 2005–2010 na Ústavu umění a designu ZČU v Plzni (obor Multimediální design, ateliér Prostorové tvorby, A. Matasová) a v letech 2011–2014 na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové (ateliér Intermediální konfrontace, J. David). Absolvoval několik zahraniční stáží a rezidenčních pobytů, např. Sommerakademie (D. Maurer), Plauen, Německo, 2008; TEI of Athens, Athény, Řecko, 2009; K.A.I.R., Košice, 2014; Villa Arson, Nice, Francie, 2016. Výběr ze samostatných výstav: Nechme to na potom, Meetfactory, Praha, 2010; Situace 14 – Příjemná výplň, Galerie Pavilon, Praha, 2011; Všichni za jednoho, Galerie 207, Praha, 2012; Open Call, Weltecho, Chemnitz, Německo, 2013; Protiváha, galerie etc, Praha, 2014; Hmotný zájem, Galerie Lauby, Ostrava, 2016; Trajektorie vidění, Galéria Plusmínusnula, Žilina, 2017; Bestiář, Galerie Proluka, Praha, 2018; Z rotujícího hlediska, Galerie Jedna Dva Tři, Praha, 2019.
Matej Al-Ali
Co bylo, co bude
Hmota, elementární zákon, člověk a veřejný prostor jsou pomyslné body vymezující obsahový rámec uměleckých prací Mateje Al-Ali. Z hlediska médií v něm převažují objekty, instalace, fotografie, video, performance. Při bližším průzkumu významových rovin nacházíme několik témat: vztah hmoty a procesu a jejich mentální reflexe, možnosti přenosu mechaniky jednoduchých fyzikálních zákonitostí do prostoru skupinové vztahovosti, demonstrace principů lidského myšlení/konání založeného na elementárních mechanismech, hry s materiálem, absurdity hmoty, materiálové záměny nebo například kritická reflexe působení technických obrazů. Matej Al-Ali – inspirován tezí Jana Gehla „Něco se děje, protože se něco děje, protože se něco děje.“ – otevírá veřejný prostor ke společným aktivitám, zajímá jej živost procesu neustálé proměny. Současně ale tematizuje neúprosnost plynutí času, neboť každý hmotný předmět spěje k zániku/transformaci, a mnohdy teprve tento finální moment probudí naši pozornost. V kinetické instalaci pro kladenské nádraží pracuje s formou železného stožáru: „Stožár, na který jsme zapomněli. Stále tam je, ale již jej nevnímáme. Jako čas, který nám plyne, ubíhá. Co bylo a co bude? A co je právě teď? Stojím na vlakové stanici a v brašně mám věci minulé a myslím na věci budoucí. Zastavit se neznamená nutně rezignaci. Spíše nabrat dech a koncentrovat se.“ A do vnitřku stožáru zabudovává mechanismus k pomalému obrušování pískovcového bloku: „Tyto přesýpací hodiny odkazují na čas strávený přítomný, a přitom sledujeme přesýpání minulého v budoucí. Z jednoho stavu do druhého, ubíhající čas. Ubíhající každým zrnkem a každým atomem.“ (MA-A, 2021)
Realizační tým
Umělecký ředitel:
Čestmír Suška
Kurátorky:
Dagmar Šubrtová a Iva Mladičová
Manažerka produkce:
Ivana Vodičková
PR:
Klára Sofie Střihavková
Produkce:
Dan Toman, Josefína Frýbová,
Jarka Janíčková
Technický manažer:
Martin Pertl
Grafický design:
Jáchym Moravec a David Babka
Web:
Simona Sušková
Poděkování:
Miroslav Bílek, Blanka Němcová, Vojtěch Pollák, Richard Janeček, Matěj Remeš, Rebeka Široká, Matyáš Kořínek, Vladislav Tesárek – Kladenský pivovar
Záštita
Záštitu nad Festivalem m3 laskavě přijali:
Mgr. Milan Volf
primátor města Kladna
Doc. Ing. arch. Petr Hlaváček
náměstek hl. města Prahy
MgA. Hana Třeštíková
radní hl. města Prahy
Česká komora Architektů
MgA. David Kašpar
místostarosta MČ P10
Mgr. Ondřej Kolář
starosta MČ P6
Pro školy
- Grafické listy