Eliáše Dolejšího zajímají výtvarné možnosti zprostředkování syntézy základních principů odlišných duchovních systémů, inspiraci nachází často v textech Mircea Eliadeho. Svými pracemi se snaží navodit divácký vjem zakoušení posvátného. Objekty a instalace vytváří z nalezených materiálů, pracuje s vědomím dočasnosti hmotné reality, používá výraz intenzity a křehkosti, napětí a odhmotnění, prostorové plasticity barev. Prací Bledě modré pokrytí realizovanou na kryté části nástupiště řeporyjské nádražní budovy navazuje na instalaci vytvořenou pro broumovskou Galerii Dům v roce 2021. Ta nesla název Čekání a umocňovala světelný charakter prostoru, navodila možnost prožitku tenze momentu přítomnosti a současně klidu odevzdanosti. Sestávala ze souboru „satelitů“ ze dřeva a papíru zavěšených u stropu, z hliníkových miskovitých tvarů na podlaze asociujících dlaně v gestu přijímání, a světelných boxů komponovaných symetricky s okny protější stěny prostoru. Odstín modré barvy nástropních objektů odkazoval k autorově návštěvě kaple Scrovegniů v Padově s Giottovými freskami z počátku 14. století. Také v instalaci pro řeporyjskou nádražní budovu pracuje Eliáš Dolejší s poetikou nebesky modrých „satelitů“. Současně odkazuje k dnešní realitě satelitů umístěných na oběžné dráze Země (mj. orbitální konstelace Starlink společností Elona Muska). Bledě modré pokrytí vytváří pomyslnou polaritní dvojici se zamýšlenou (ale nerealizovanou) instalací ve vyhořelé stavbě na protější straně nádražního kolejiště (v současné době čekající na rekonstrukci). Měla ztělesňovat významy rozpadu, mizení. Stávající instalace mj. koresponduje s představou atmosféry nádraží z dob jeho živého provozu.