Peter Cusack se zaměřuje na environmentální zvuk a akustickou ekologii; zvukové záznamy pořizuje v terénu a ve volné přírodě. Zabývá se výzkumem zvuku a našeho vnímání konkrétního místa, realizuje dokumentární nahrávky v oblastech se specifickým zvukovým charakterem, například postižených ekologickou katastrofou. Prostřednictvím autorských nahrávek z okolí nádraží získá návštěvník soubor informací jiného charakteru, vhledy odlišné od vizuálních obrazů nebo textových sdělení. Zpráva jiného typu přiměje k vnímání místa neobvyklým způsobem, k odlišnému prožitku prostoru. Audiozáznamem je fixován konkrétní časový úsek, již neexistující realita, návštěvník si tak konkrétní místo skrze záznam již nepřítomného znovu-uvědomuje – ne jako strukturu pevných bodů, od nichž se odvíjí vztahovost, ale jako síť, která se ustavičně děje (Miroslav Petříček). Realita se stává organismem, „aktuální entitou“ – jsme součástí organismu a žijeme současně s ním. (Alfred North Whitehead) Tento způsob vnímání v nás probouzí roviny citlivosti, které v koloběhu bytí nedostávají prostor. Výběr branického nádraží není náhodný. Výpravní budova nádraží je historicky významná, její umístění mezi několika poetickými lokalitami různého charakteru je výjimečné. Nedaleká dominanta – budova Branického pivovaru, přítomnost řeky, terminálu MHD a divokého křoví, které je útočištěm různých druhů ptactva. Zvukové vhledy Petera Cusacka invenčně zprostředkovávají současné i historické stopy, včetně existence tzv. Posázavského pacifiku na trase z Braníku přes Vrané nad Vltavou a Čerčany, který je dodnes vypravován jako sváteční parní vlak.